Fenomén „marketplace". Proč potravinové řetězce vstupem na platformy riskují mnoho

Když první odvážlivci vstoupili do segmentu doručování potravin, málokdo tušil, o jak populární a vyhledávanou službu za deset let půjde. Na růstu online nakupování potravin nic nezměnilo ani odeznění globální pandemie. Například americký gigant DoorDash hlásí téměř každé čtvrtletí pětinový nárůst objednávek, podobně roste i jeho obrat a nejnověji tento marketplace oznámil, že chce dále posílit svoji vertikálu zaměřenou na rozvoz potravin. Do grocery segmentu vstoupili i hráči, kteří dříve poskytovali taxislužby nebo doručovali obědy. 

Na novou situaci musí tradiční obchodní řetězce přirozeně nějakým způsobem reagovat. Obvykle zvažují dvě možnosti – zda působit v online prostoru primárně přes již existující marketplace, nebo budovat e-shop pod vlastní značkou. Ačkoli se první cesta může zdát časově, finančně i logisticky úspornější, z dlouhodobého hlediska připravuje obchodníka o zásadní příležitosti a může být pro něj dokonce i reputačním rizikem. 

Na tržišti v anonymním režimu

Etablovanou maloobchodní značku na marketplace lze přirovnat k situaci, kdy by se nejznámější český fastfoodový řetězec rozhodl prodávat své bagety primárně ze sdíleného stánku na rušné tržnici – a ještě s cizím prodavačem. Určitě by něco vydělal, ztratil by ale přímý kontakt se svým zákazníkem a identitu, kterou si léta poctivě budoval.

Na online tržišti je prodejce jedním z mnoha. Šíře nabídky zboží od desítek až stovek různých prodejců rozptyluje pozornost zákazníka, který obvykle nedělá pravidelné nákupy jen u jednoho z nich, a kromě toho je také průměrná hodnota nákupu na online tržišti až o polovinu nižší ve srovnání s nákupem na e-shopu obchodníka. Prodejci zároveň netuší, jaký zákazník jejich produkty nakupuje, jaké jiné doplňkové zboží hledá, případně zda se rozhodoval primárně podle ceny, nebo třeba dle původu a kvality výrobku. Jednoduše řečeno, prodejce nemá k dispozici data o chování zákazníků, přestože jsou pro správné plánování a rozhodování naprosto klíčová. Dobrovolně se vzdává přístupu k těmto cenným údajům ve prospěch marketplace.

Naopak vlastní e-shop a spolupráce s důvěryhodným logistickým partnerem jsou zárukou, že prodejce má plnou kontrolu nad skladovou dostupností i množstvím zalistovaného zboží – běžně lze na plnohodnotném e-shopu ve srovnání s online tržišti nalézt až desetinásobek zalistovaných produktů. Obchodníci zároveň nepřichází o důležité datové zdroje a nemusí investovat čas a finance do oblasti, která je pro mnohé noční můrou – ano, je jí logistika.

Nároky zákazníků budou jen stoupat

Proč jsem zmiňoval „důvěryhodného a spolehlivého logistického partnera"? Český zákazník je, minimálně co se týče rychlosti a přesnosti doručování objednávek, náročný. Chyby neodpouští a chce se na svůj obchod spolehnout. Je také třeba si uvědomit, že kurýr je jediným styčným bodem mezi ním a e-shopem, takže prodejce reprezentuje. Při výběru partnera, kterému obchodník tak důležitou roli svěří, je tedy na místě obezřetnost.

Důvěryhodný a spolehlivý logistický partner je ten, kdo dokáže zákazníkům komfort i kvalitu garantovat za každých okolností. To v praxi znamená především možnost doručování v předem vybraný čas, který je opravdu dodržen, zvládnutý proces řízení kapacit, transparentní komunikaci či technickou a hygienickou způsobilost flotily aut. Špičkový partner dnes dokáže klientovi pomoci i s navržením celého online prodejního kanálu včetně komplexního nastavení a řízení skladování a vyskladňování. 

Řešení v podobě vlastního e-shopu se sice může zdát na první pohled komplikovanější než vstup na marketplace, přináší však zásadní výhody – maloobchodník neobětovává svoji identitu, produkty nabízí podle skutečných skladových zásob, a navíc stále lépe poznává svého online zákazníka. Tato symbióza mezi prodejcem potravin a zkušeným logistickým partnerem je z dlouhodobého hlediska přínosnější než okamžité prodeje „anonymům" na tržištích.

—

Autorem textu je Peter Menky, komerční ředitel DODO Group