Česká národní banka trvá na novince v zákoně, podle níž musí obsluha služby cashback absolvovat speciální školení.
Některé obchodní řetězce přitom pohrozily, že pokud budou muset platit miliony korun za tyto kurzy, nevyplatí se jim službu cashback nadále provozovat.
Česká národní banka jako regulátor trhu však nedokáže vysvětlit, proč by se speciální školení mělo týkat právě cashbacku. Na běžné vracení hotovosti při placení nákupu se totiž nová povinnost nevztahuje, přitom jsou tyto transakce častější a svou hodnotou mnohdy srovnatelné.
Služba cashback umožňuje lidem vybrat si hotovost kartou u pokladny v obchodě. Lze ji využít, činí-li hodnota samotného nákupu alespoň 300 korun. Maximální výše jednoho výběru hotovosti pak činí 1500 korun.
Zatímco někteří lidé tuto relativně novou službu ještě neznají nebo ji nepotřebují, jiní si ji oblíbili, nebo ani nemají lepší možnost. Zejména v menších obcích si totiž lidé raději vyberou hotovost v místním obchodě, než aby jezdili do bankomatu své banky ve vzdálenějším městě.
Jako v bance
"Prostřednictvím služby cashback bylo v loňském roce vydáno do oběhu více hotovosti, než od České národní banky odebraly některé malé banky," vysvětluje důvod přísnější regulace
Petra Hájková z tiskového oddělení České národní banky.
Lidé takto vloni na pokladnách uskutečnili téměř 366 tisíc výběrů v celkové hodnotě 430 milionů korun. Služba funguje na zhruba 5400 místech, všechny tři hodnoty rok od roku rostou.
Podle dostupných informací však dosud nebyly s touto službou žádné větší problémy či podvody, což potvrzuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.
Proč tedy ČNB trvá na přísnější regulaci počínaje letošním 1. červencem?
"Cashback je platební služba, kterou dochází k výběru peněz z bankovního účtu zákazníka, proto ji stejně jako v bance musí poskytovat proškolený personál. Výběr z pokladny proběhne na stejném principu jako výběr z účtu u proškolené pokladní v bance nebo z bankomatu, který vydává bankovky se strojově zkontrolovanou pravostí a platností," vysvětluje
Hájková z ČNB.
Česká národní banka chce "minimalizovat pravděpodobnost, že lidé při výběru peněz ze svého účtu prostřednictvím služby cashback dostanou padělek, který jim následně bude odebrán bez náhrady". Cílem je plynulost a bezpečnost peněžního oběhu v Česku.
Raději vůbec
Je riziko ojedinělého vydání "špatné" bankovky – zvláště když je cashback omezen částkou 1500 korun – vyšší a důležitější než riziko, že obchodní řetězce kvůli vysokým nákladům na školení přestanou tuto službu lidem poskytovat?
"Obchodní strategii soukromých subjektů nepřísluší České národní bance posuzovat a komentovat," říká
Petra Hájková z jejího tiskového oddělení.
Regulátor nedokáže vysvětlit, v čem je toto riziko při cashbacku vyšší než při běžném vracení bankovek při placení v obchodě.
"Certifikovaný kurz kvůli cashbacku musí absolvovat pokladníci, kteří už nyní tak jako tak dennodenně s hotovostí nakládají a nesou za to odpovědnost. Sami obchodníci je ohledně rozpoznávání bankovek interně školí," připomíná
Juračka, který současně vede Svaz českých a moravských spotřebních družstev známý zejména pod značkou COOP.
Miliony za školení
Obchodníci, kteří chtějí službu poskytovat i po letošním 1. červenci, musí svým zaměstnancům zajistit odborný kurz o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování certifikovaný Českou národní bankou.
"Proškolení každého pokladníka či pokladní přitom vyjde na 2000 korun, řádově by nás to tedy stálo miliony korun," říká
Juračka.
Po 1. červenci hrozí obchodům pokuta až 10 milionů korun, pokud kontrola zjistí, že cashback nabízí osoba bez speciálního školení. Během měsíce se přitom na pokladně vystřídá mnoho zaměstnanců včetně brigádníků.
Příslušnou certifikaci od České národní banky dosud získalo sedm společností. Podle jejich informací je kurz nejméně osmihodinový a zúčastnit se ho může maximálně 30 zaměstnanců najednou.
Rozhodnou poslanci
Navzdory negativnímu postoji České národní banky mohou ještě novou povinnost na poslední chvíli zrušit poslanci.
Zřejmě k tomu dostanou i doporučení ministra financí – a to navzdory tomu, že současný ministr Miroslav Kalousek je podepsán pod návrhem kritizovaného zákona o oběhu bankovek a mincí, přijatého už před rokem.
"Ministerstvo má vážné pochybnosti o tom, zda je povinnost absolvovat odborný kurz v případě cashbacku adekvátní, a již v loňském roce iniciovalo diskusi s Českou národní bankou o přehodnocení této povinnosti," říká nyní mluvčí ministerstva
Ondřej Jakob.
"Vycházíme z toho, že postup při cashbacku se z hlediska nakládání s hotovostí nijak neliší od situace, kdy obchodník vrací hotovost při běžném placení. V případě vracení hotovosti při běžném placení se absolvování odborného kurzu rovněž nevyžaduje a dokonce ani v případě přijímání hotovosti při běžném placení, kdy by rozpoznávání bankovek mělo mnohem větší smysl," dodává
Jakob.
O změně ustanovení budou poslanci hlasovat zřejmě v příštím týdnu v rámci novely zákona o bankách. Ve hře je zatím návrh poslance Michala Doktora na odložení kritizované povinnosti o jeden rok, ještě ale může padnout i návrh na její úplné zrušení. Vzhledem k podpoře koaličního ministra má velkou naději na schválení.
Zdroj: Petr Kučera, aktuálně.cz 
