Proměna pracovních rolí ve skladech

Práce lidí v logistice se postupně mění pod vlivem automatizace a robotizace. Kromě toho však logistika čelí i dalším výzvám, jako je stárnutí pracovní síly, potřeba odborníků na obsluhu technologií a přizpůsobení se digitalizovanému prostředí.

Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 214 (listopad–prosinec 2024). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.HR + AI = ESE. Lidské zdroje plus umělá inteligence rovná se efektivita s empatií. I takový může být za několik let výsledek současného kvasu, kdy vidíme, jak se stále více proplétá lidská práce s výkonem technologií. Zjišťovali jsme u personalistů zaměřených na logistiku, ale také u dalších respondentů, jak se mění a bude měnit úloha člověka v logistice.

Příležitost pro kreativitu

„Role člověka v logistice se mění hlavně vlivem digitalizace a automatizace procesů. Dříve se lidé více zaměřovali na manuální úkoly, jako je skladování, manipulace se zbožím a následná koordinace dopravy, vše se evidovalo v papírové podobě," říká Gabriela Kahounová, group people & culture director společnosti Hopi Holding. A pokračuje: „Doba se mění, více se využívají a budou využívat technologie, které zvyšují efektivitu, produktivitu a přesnost, což znamená, že se role člověka postupně přesouvá spíše do oblasti dohledu, řízení a strategického rozhodování. Evidence probíhá ve WMS." Role člověka bude podle ní více zaměřena na analýzu dat, optimalizaci procesů a spolupráci s technologiemi, jako jsou umělá inteligence a robotika. „Lidé budou klíčoví pro kreativní řešení komplexních problémů, které stroje nedokážou efektivně zajistit, a budou se stále více orientovat na práci s daty, inovace a zákaznickou zkušenost," doplňuje Gabriela Kahounová.

Sen, nebo aktuální plán?

„Manuální práci nahrazují roboty a dopravníky. Optimalizaci skladových zásob usnadňují prediktivní systémy a tužku s papírem nahradily čtečky a skenery. Role lidí se tak přesouvá do řízení a správy všech těchto systémů, jejich efektivního využívání a nastavení," přidává svůj pohled Erika Kočárková, vedoucí HR společnosti Fiege. Podle ní je přidanou hodnotou definování nových funkcí s ohledem na procesy i na zákazníky: „Nové funkce se postupně začleňují do běžných procesů. Člověk však pořád zastává klíčovou roli, neboť v logistice stále existují procesy nebo služby, které moderní technologie nedokážou plně nahradit." Erika Kočárková se domnívá, že v operativě jde spíše o změnu náplně práce než o úplný zánik profesí. „Dříve manuální skladníci dnes ovládají více techniky nebo si pomáhají dopravníky, ale nemyslím, že dojde k zániku profese jako takové. Mizí činnosti jako vyhledávání na základě papírových podkladů, ruční inventury nebo výhradně ruční manipulace se zbožím. Plně automatizované sklady robotizace však vzhledem k výši investic pro mnoho firem představují spíše sen než aktuální plán," domnívá se. Nejen pro HR manažer(k)y to podle ní znamená, že základem každé firmy stále zůstanou lidé, které je třeba podporovat a vzdělávat tak, aby se jim s novými technologiemi pracovalo dobře a využívali je naplno.

„Co se týká robotizace ve skladech, tak pokud jednáme se zákazníky o projektu, připravujeme na jejich žádost v obvykle dvě varianty. V té první se počítá jen s lidskou pracovní silou, kdy je však nutno brát v potaz i výzvy související s fluktuací či nemocností. Druhá varianta pak zahrnuje robotizaci. Tam se sice minimalizují rizika lidského faktoru, ale obvykle bývá velice drahá, takže u kontraktu trvajícího 3–5 let se většinou nevyplácí," vysvětluje Jan Kuntscher, national human resources manager společnosti Kuehne + Nagel. U kontraktů na deset a více let nebo zakázek značného rozsahu se ale podle něj robotizace v horizontu 8–10 let může vyplácet, protože v takových případech je složité především základní nastavení a vstupní investice, ale jinak je provoz už obvykle bezproblémový. „S některými klienty se o tom bavíme už delší dobu a všímáme si posunu, že to, co ještě před čtyřmi lety nebylo možné, by se dneska robotizací realizovat již dalo. Týká se to zatím především opravdu nízko kvalifikovaných profesí. Například na vratkách jsou činnosti často ještě tak složité, že tam je efektivnější mít lidi," říká Jan Kuntscher.

AI jako pohon pokroku

Pro firmy může být robotizace výhodná i vzhledem k situaci na trhu práce, kdy panuje nízká nezaměstnanost a riziko fluktuace je na vyšší úrovni. „Ve skladové logistice se pravděpodobně bude v budoucnu najímat méně lidí na základní činnosti, ale na druhou stranu se musí zajistit i údržba a programování robotů. Výhledově to může dopadnout tak, že bude lidská práce kombinovaná s robotickou, kdy zaměstnání v částečně robotizovaném skladu může být stabilnější právě s ohledem na to, že vzhledem k počáteční investici se bude počítat s dlouhodobějším horizontem," domnívá se Jan Kuntscher.

Role člověka v logistice se mění i na základě toho, že firmy nejen přecházejí k robotizaci činností ve skladové logistice, ale zároveň se připravují na vstup AI do každodenních činností firem. „Z pohledu AI jsou plošným trendem takzvaná centra sdílených služeb, která přebírají jednoduchou, automatizovanou agendu. Ve výhledu několika let se jeví jako možnost předat tyto činnosti umělé inteligenci. Administrativní část každé sofistikovanější role by tak mohla časem přejít na umělou inteligenci a tím umožnit lidem zaměřit se na expertní část," dodává Jan Kuntscher.

Škálovat lidský potenciál

V souvislosti s automatizací a robotizací roste potřeba kvalifikovaného personálu, který je důležitý pro správnou implementaci v provozech, optimalizaci nebo průběžné řízení. „Automatizace výroby znamená její větší efektivitu, rychlost i bezpečnost. Zavádění robotů či umělé inteligence škáluje lidský potenciál a firmám umožňuje udržet si konkurenceschopnost, snižovat náklady na provoz a dosahovat lepší udržitelnosti. Nové technologie ale znamenají také potřebu odborníků, kteří umějí využít jejich plný potenciál. Právě nedostatek expertů na trhu je jedním z faktorů, které brzdí posun českého průmyslu k automatizaci," říká CEO společnosti AIKit Matěj Kult při příležitosti uzavření partnerství tohoto softwarového studia a společností Siemens a Škoda Auto Vysoké školy.

Matěj Kult dále vysvětluje: „Automatizace výrobních procesů zahrnuje použití robotů, strojů a softwaru ke zvýšení efektivity a snížení potřeby lidské práce, respektive k jejímu škálování a usnadnění. Klíčovou roli v ní kromě samotných strojů sehrávají především řídicí jednotky." Tzv. PLC (programmable logic controllers) řídí jednotlivé stroje i celé výrobní linky a fungují jako prostředník mezi člověkem a strojem. „Člověk je zde ovšem stále potřeba, protože PLC jsou stejně univerzální zařízení a je třeba je naprogramovat pro ten který stroj nebo systém," dodává Matěj Kult.

Malými kroky k velkým cílům

Zajímavý seminář s názvem Trh práce v době digitální se v polovině listopadu konal v Ceitec VUT. Podle Pavla Václavka, vedoucího Technické kybernetiky na Ceitec VUT, už není cílem nahradit lidskou práci stroji, ale spíše vytvořit prostředí, kde lidé a technologie spolupracují. Digitalizace jako proces převodu analogových dat a procesů do digitální podoby je často označována za klíč k růstu a transformaci firem. Rudolf Pustějovský z Ajka Solutions zdůraznil, že implementace digitalizace vyžaduje systematický přístup a změnu způsobu, jakým firma funguje. Bez popsaných a standardizovaných postupů je obtížné provést úspěšnou digitalizaci. Kromě toho je důležité správně nastavit délku projektu, neboť příliš dlouhé procesy často narážejí na odpor zaměstnanců. V tomto směru Rudolf Pustějovský doporučuje jít „cestou malých kroků k velkým cílům". Ideální je podle něj projekt v délce osmi měsíců, delší již vzbuzují odpor zaměstnanců.

Kamil Gregorek, kancléř VUT, říká, že „digitalizace je změna procesů a elektronizace je změna formy". Digitalizace podle něj vyžaduje profesionální aplikaci change managementu a zcela zásadní je změna myšlenkového nastavení. Připomíná, že procesy změny se bez lidí neobejdou, a práce s nimi je proto velmi důležitá. Uvádí, že 85 % žáků základních škol bude vykonávat práce, které dosud neexistují a objeví se do roku 2030 (zdroj: Institute for the Future report 2023). Do roku 2025 má vzniknout 23 milionů nových IT pracovních míst převážně v oblasti cloudových technologií (zdroj: The World Economic Forum annual report 2023). V navazující panelové diskusi také zaznělo, že např. v automobilce Škoda Auto roste požadavek na dělníky, aby ovládali technologie. Obecně roste poptávka po lidech, kteří jsou schopni podívat se na problémy komplexně a zapojit kreativitu, a ne rovnou konat bez souvislostí.

Byly zmíněny i příklady některých firem, které do ostrého provozu nasazují digitální dvojčata. V Česku je to třeba Twinzo, které se zaměřilo na logistiku a průmysl. Díky množství senzorů software umožňuje online sledovat třeba využití manipulační techniky s lidskou obsluhou či automatikou.

Rovněž oblast personalistiky prochází výraznými změnami. Generativní umělá inteligence, nástroje na rozpoznávání tváří a hlasu či simulátory pracovních pohovorů nabízejí nové možnosti, jak zefektivnit nábor a práci s lidmi. Například technologie jako Talentpilot dokážou analyzovat týmovou dynamiku a doporučit vhodné kandidáty. I přesto, že AI mění pracovní prostředí, lidský faktor zůstává (zatím) klíčový.

Když věk není problém

Další rozměr práce v logistice souvisí s věkem. V provozu některých logistických firem pracují v drtivé většině mladí muži. Je to logické, protože mnoho činností je stále fyzicky náročných. S tím, jak se ale na pracovním trhu nedostávají potřební lidé, sází některé firmy i na „starší" ročníky. Typicky lidi ve věku 55 let a více, kteří často po ztrátě zaměstnání hledají obtížněji své další uplatnění. Přitom značná část z nich pracovat chce, což potvrzují také aktuální data. Agentura Stem/Mark provedla v květnu a červnu 2024 v Česku a na Slovensku průzkum s reprezentativním vzorkem populace na téma Zaměstnávání lidí v důchodovém a předdůchodovém věku.

Výsledky ukazují, že 43 % ekonomicky aktivních lidí nad 55 let by bylo ochotno pracovat i po jeho dosažení. Dalších 21 % respondentů ještě není rozhodnuto a tuto možnost zvažuje. Většina respondentů (86 %), kteří chtějí v důchodovém věku pracovat, by preferovala kombinaci pobírání důchodu a práce. Téměř polovina (46 %) z nich by zvolila úvazek větší než poloviční, zatímco čtvrtina (28 %) by volila flexibilní práci podle potřeby. Nejčastější motivací pro práci v důchodovém věku jsou kromě financí i pracovní kolektiv a možnost seberealizace. Zadavatelem průzkumu byl Amazon, který v této souvislosti uvádí, že zaměstnává rovněž seniory. Nejstaršímu pracovníkovi v dobrovízském centru je 78 let a ve firmě pracuje devátým rokem. „Nejsem z těch, kteří chtějí strávit konec života mezi gaučem a televizí. A navíc jsem pořád obklopený lidmi," říká Přemysl, který v Amazonu pracuje na oddělení procurementu, kde má na starosti obalový materiál. Další příklad dlouholeté pracovní zkušenosti přináší dvaašedesátiletá Ester Peggy, která po letech strávených v zahraničí zakotvila v Amazonu. Pracuje pouze tři dny v týdnu v robotickém centru v Kojetíně a plánuje zde pokračovat i v příštích letech. „Pokud mi to zdravotní stav dovolí, ráda bych tu byla dalších osm let," uvádí Ester Peggy.

Respondenti zmiňovaného průzkumu, kteří již mají nárok na důchod a nadále pracují, uvedli, že je práce stále baví (55 %). Důležitým faktorem jsou pro ně také finance a obávají se nudy. Naopak ti, kteří přestali pracovat, často zmiňovali zdravotní důvody nebo vyčerpání jako hlavní faktor pro odchod z pracovního trhu. Přibližně třetina (34 %) z těchto lidí se proto dokonce rozhodla k předčasnému odchodu do důchodu. „Podle letošních dat z Českého statistického úřadu tvoří lidé nad 55 let 15 procent všech nezaměstnaných. Ukazuje se, že pokud člověk ztratí v tomto věku práci, je velmi obtížné najít novou. Překážkou jsou v tomto případě zejména předsudky společnosti, přičemž mezi ty nejrozšířenější patří nízká flexibilita, neochota se učit, zaběhlé pracovní návyky nebo neznalost technologií a jazyků,” vysvětluje Kateřina Legnerová z Katedry personalistiky Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze.

Pětina výrobních a logistických firem s méně zaměstnanci

V závěru se podívejme na aktuální očekávání spojená s trhem práce pro následující měsíce. Výsledky průzkumu (publikováno v listopadu 2024) pro agenturu Hofmann Personal mezi 255 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem v Česku ukázaly, že více než pětina podniků má nižší personální stavy, než očekávaly. „Tomuto vývoji odpovídají i data Eurostatu ekonomických očekávání firem a podle posledních informací německá vláda už letos nečeká hospodářský růst a hrubý domácí produkt podle ní klesne o 0,2 procenta. Navíc Německá asociace poskytovatelů personálních služeb ve své analýze ze září 2024 dokonce uvádí, že v červnu 2024 klesl počet zaměstnanců v Německu na nejnižší úroveň od roku 2010 a od roku 2017 tento pokles činí téměř 300 tisíc zaměstnanců," komentuje výsledky Gabriela Hrbáčková, ředitelka společnosti Hofmann Personal.

Trend většího propouštění registruje personální agentura ve svém pravidelném průzkumu od ledna 2023. „Bohužel propouštění nebo naopak nabírání nové pracovní síly je v Česku těžce předvídatelné. Sami vidíme v posledních pěti letech turbulentnější vývoj než před pandemií," uvádí Gabriela Hrbáčková. Je to podle ní dáno kombinací faktorů, jakými jsou rychlá rozhodnutí od zahraniční mateřské společnosti a obchodní nebo ekonomické změny, na které personalisté nebo vedení firmy nemohou reagovat s dostatečným předstihem.

Zdroj: www.systemylogistiky.cz