Logistika je téměř vždy závod s časem. Jakákoli časová úspora ať už technologická nebo procesní je [...]
Významný distributor knih, firma Euromedia, v nedávné době zásadně přepracoval svou intralogistiku. Přemístil sklad a na novém místě výrazně investoval do automatizace a robotizace. S vedoucím logistiky Kamilem Kidoněm jsme hovořili přímo v novém skladu během vrcholícího procesu stěhování.
Logistika knih je charakteristická tím, že jde o sezonní zboží. Dominantní je čtvrtý kvartál, kdy náročnost na expedici rapidně roste. Na druhou stranu jsou nakladatelé jako třeba Marco Polo, kteří mají sezonu spíše v květnu a červnu. Co nerovnoměrně ovlivňuje křivku expedice, jsou životní jubilea známých osobností, ať už se jedná o narozeniny, úmrtí a podobně. Do hry také vstupují očekávané tituly oblíbených autorů jako například Jo Nesbo, Kristýna Trpková, Pavel Kolář, Colleen Hoover, Shari Lapena a další. Vliv mají také akce. A nemusí to být ani akce na produkt, může se jednat i o akce na službu, typicky sleva na dopravu.
Kdo dnes nebude investovat do technologie, dostane se z dlouhodobého pohledu do velkých problémů. Vše v logistice primárně souvisí s cenou a kvalitou pracovní síly. K tomu se přidává situace na Ukrajině. Samozřejmě si všichni přejeme, aby válka skončila co nejdříve. Ovšem, a říkají to i další kolegové z branže, až konflikt ustane, nebude pracovní síla. Osmdesát procent lidí, které zaměstnáváme prostřednictví personálních agentur, jsou obyvatelé Ukrajiny. Získat kvalitního pracovníka z Česka je hodně drahé. Navíc si firmy takové pracovníky přetahují a přeplácejí, a trh si tak kanibalizují. Máme nastavený určitý růstový scénář a víme, kam se chceme s obratem a expedicí dostat. Když si spočítáme, kolik bychom potřebovali pracovníků, dojdeme k závěru, že naplnění strategie je nemožné bez technologií.
Covid nepředstavoval rozhodující faktor, ale byla to zkušenost, která zásadně prověřila naši logistiku. Klasický kanál v podobě B2B expedice do kamenných obchodů nefungoval, poptávka se přelila na internet. Internetové zásilky jsou výrazně náročnější na zpracování, protože u nás připadá na jednu objednávku průměrně 3,7 kusu. Z pohledu logistiky je samozřejmě snazší vyexpedovat paletu jednoho sortimentu a poslat ji do prodejny Luxoru než obsloužit 500 individuálních zákazníků. V rámci růstových scénářů se během covidu začalo ukazovat, že je možné, že si trh navykne na internetové objednávání a expedice prostřednictvím knihkupectví nebude tak razantní jako před pandemií. Toto se sice později nepotvrdilo. Když však máte pracnější logistiku s potřebou více lidí a existuje-li hrozba, že budete převážnou část expedovat v kusech, pak je automatizace či robotizace logickou volbou. Využili jsme služeb poradenských firem v oblasti logistiky – externích firem, které poměrně jednoznačně říkaly, že v takovém okamžiku je to jediná cesta, jak neztratit, či dokonce zvýšit podíl na trhu. A to včetně konkurence.
Ten tržní koláč je víceméně rozdělený a tlak na to, aby člověk dostal knihu co nejrychleji, je enormní. Ve čtvrtém kvartálu, kdy vidíme obrovský nárůst objednávek, je zákazník zklamaný, pokud knihu dostane až po čtyřech nebo pěti dnech. Internetový prodej je neúprosný, zákazníci píšou negativní komentáře na Heurece, můžete o ně přijít… To vše byly důvody, proč došlo k rozhodnutí o automatizaci a robotizaci, díky nimž lze mít konstantně vysokou efektivitu.
Internetové nakupování určitě roste i nadále. Asi to souvisí s generační změnou. Mladá generace je navyklá na internet, neustále bojuje s časem, je pro ně jednodušší koupit knížku přes obrazovku telefonu. Sám nakupuji na internetu relativně hodně věcí. Na druhou stranu je stále hodně lidí, kteří chodí do knihkupectví, vnímají atmosféru, vůni nových knih, mají z toho prožitek, prolistovat knihy, dát si kafe. To jsou samozřejmě lidé, pro které internetové nakupování knih není. Pro mladé jsou podle mého soudu důležité právě čas, který ušetří, a také cena. Přestože jde o identický produkt, lze knihy v různých internetových knihkupectvích získat za odlišné ceny. A toto se samozřejmě lépe porovnává u displeje, než aby člověk obcházel několik kamenných obchodů.
Pouze na úrovni příjmu. V sezoně přijímáme denně 80 až 100 palet, něco jsou doobjednávky zboží a něco jsou novinky. Pokud přijde novinka, která je na trhu avizována a po které je velká poptávka, snažíme se knihu dostat co nejdříve do systému, abychom ji mohli expedovat k zákazníkům. Jinak ale máme naprosto neutrální přístup ke všem nakladatelům, respektive dodavatelům. S novou automatizací a robotizací bychom se vůbec neměli dostat do situace, že se budeme rozhodovat, zda něco upřednostnit. Plánovaný vypočtený výkon je takový, že by vše mělo proudit dovnitř i ven bez výraznějších zpoždění. A co je v daný den přijato, může být ten stejný den expedováno.
Zákazník, který si objedná do 12.00, musí dostat knihu druhý den kdekoliv po České republice. U VIP zákazníků stačí objednat dokonce až do 17.00.
Primárně je kladen důraz na rychlost. Máme tři expediční stanoviště – Autostore, bestsellery a Kardexy. Autostore obsahuje výrazně nejvíce zboží, jde o standardně obrátkové artikly. V novinkovém sektoru jsou novinky, kdy na základě předobjednávek z našeho portálu víme, že nemá smysl toto zboží skladovat v Autostoru, a to i z toho důvodu, že máme algoritmicky stanovený počet přepravek pro jeden produkt. Zaskladnit paletu do Autostoru trvá nějakou dobu. Je tedy lepší dát ji k dopravníku k novinkám a odebírat z palety a rovnou dávat takové knihy do krabic. Potom máme sektor nízkoobrátkového zboží, které chceme mít skladem, a je to i v zadání managementu – mít co nejširší portfolio produktů. Tedy i knihu, která se prodá jeden kus za rok. Tyto položky směřují do šesti Kardexů, přičemž máme prostor na dokoupení dalších tří věží.
Co považuji za zajímavé a viděl jsem v zahraničí, je print on demand, tedy možnost tisknout knihu třeba i v jednom výtisku na základě momentálních požadavků. Může to být lepší volba než dlouhodobě držet malý počet publikací ve fyzické podobě. Knihy máte v datové podobě a v případě zájmu tisknete a sestavujete pouze do brožované vazby. Je to pochopitelně dražší produkt, ale pokud si to zákazník opravdu přeje, je to dobrá volba. Žádané by to mohlo být u učebnic nebo odborné literatury, u které náklady knih nejsou nijak vysoké, a přitom se často nedotiskují. Tento systém tisku na konkrétní poptávku jsem před časem viděl v Belgii, kde tato technologie byla aplikována již před řadou let a proces tisku produktu byl bez jakýchkoliv problémů zařazen do procesu expedice.
Je to jedna z technologií, která vyrábí krabice na míru. Zaujala nás z toho důvodu, že produkuje krabice s propracovanými deformačními zónami, které při transportu poskytují ochranu nejvyšší míry. Také nás překvapila kapacita stroje, kdy výrobce uvádí, že v laboratorních podmínkách lze dosáhnout až 1100 krabic za hodinu. Naše zkušenost ukazuje na 650 až 750 krabic za hodinu, ale i to je velmi dobrý výkon. Benefitem jsou i nízká míra pracnosti pro lidskou obsluhu a samozřejmě úspora zaměstnanců. Provozujeme Cartonwrap XL s dvěma podavači obalového materiálu šíře 800 a 1200 milimetrů. Materiál odebíráme od tří až čtyř dodavatelů, přičemž musí splňovat vysoké kvalitativní požadavky, jinak stroj nefunguje správně. Zařízení si převezme zásilku, na vstupu ji přeměří, na pozadí probíhá vyříznutí krabice, rylování, vložení zásilky do boxu. Líbilo se nám také, že stroj umí vytvořit dodací list, vytisknout jej a vložit do krabice. I když ubývá počet odběratelů, kteří chtějí fyzický dodací list, tato funkce umožňuje automatický vklad knižních katalogů, které přicházejí ze dvou zásobníků. Následně dochází k nanesení lepidla, které odebíráme granulované, k zavření a zalepení krabice. Na závěr stroj vytiskne adresní štítek, přilepí jej a balíček odešle ke sjezdu pro příslušného dopravce.
Tato otázka je komplikovanější, než na první pohled vypadá a souvisí s kompletní změnou ve všech procesech expedice ve skladech dříve a dnes. Pokud bych se ale zaměřil na expedici do knihkupectví – tedy B2B, kde lze typicky změnu popsat, pak expedice dříve probíhala tak, že se skenoval každý jeden titul a zadával se reálný vychystaný počet kusů. V nové skladu pak již k ničemu takovému nedochází. Vychystaná objednávka se připravuje rovnou do expediční přepravky. Tato přepravka se pak na výstupu zváží a pokud naměřená hmotnost souhlasí s hmotností očekávanou, rovnou odchází na sorter dopravce. Zjednodušeně řečeno. A tedy v segmentu B2B bylo dříve 12 expedičních stanic. Dnes potřebujeme dvě.
V roce 2019 jsme zvolili Cartonwrap, ale naše diskuse na toto téma začaly už v roce 2017. Potřebovali jsme nahradit stroj, který jsme tehdy používali na balení zásilek, a to byl PriorityPack od Sealed Air. To byla ve své době šikovná technologie, ale později už kapacitně nedostatečná. Navštívili jsme více logistik s automatickými baličkami a Cartonwrap nás zaujal, protože jsme si jej mj. mohli nastudovat velmi detailně v Praze v Mailstepu. Dokonce nám tehdy Honza Rozlívka umožnil zabalit část produkce. Tehdy jsme si podrobně otestovali, jak se stroj chová přímo k naší produkci. Velmi jsme také ocenili vstřícný přístup společnosti Xertec (výhradního zástupce CMC pro ČR) a tehdejšího obchodního ředitele Petra Petříka. Cartonwrap měl také velmi slušný parametr na nejnižší zásilku, kterou umí udělat, tenkrát to byly asi tři centimetry. Dneska už Cartonwrap po inovacích v průběhu let zabalí i noviny a bavíme se o milimetrech. Při výběru hrály roli prioritně cena, kdy se návratnost pohybuje mezi čtyřmi a pěti lety, a způsob integrace.
Zpočátku jsem si nedokázal úplně představit, jak bude Autostore fungovat v podmínkách našeho provozu. Animační videa jsou jedna věc, ta jsou vždy velmi hezky udělaná, ale chtěl jsem vidět instalaci v praxi. Navštívili jsme logistiku Bergfreunde – dodavatele trekingového a sportovního oblečení v Německu a viděli tuto technologii v reálném provozu.
Líbilo se mi, že kubický sklad nevyžaduje uličky, dopravníky či výtahy, protože je obsluhován z horní části. Celý systém je uzavřený a homogenní. Oslovila mě také efektivita; pokud Autostore dokáže finálně realizovat 180 až 220 picků za hodinu, bude to třikrát více, než dosahoval náš provoz v Novém Strašecí. Analyzovali jsme produkty a zjistili, že 90 procent našeho zboží je pro tuto technologii naprosto vhodné. Samozřejmě, židle nebo pneumatiky v Autostore neuskladníte, ale to my nepotřebujeme.
Poté bylo nutné posoudit, jak velký prostor bude potřeba, pracovat s predikcemi růstu, spočítat kapacitu, jak na úrovni binů, tak robotů a podobně. Zvažovali jsme dvě varianty: využijeme prostory logistiky v Novém Strašecí, kde bychom museli přistavovat další sklad, nebo půjdeme do pronájmu. Rozměrově nám sklad ve Stochově vyhovoval, a proto jsme se rozhodli přestěhovat a nainstalovat Autostore sem. Důležitá pak byla i volba produktů, které vložíme do Autostoru a jež budeme skladovat jiným způsobem, jak jsme se již bavili.
Dříve nebo později se tento přístup začne více prosazovat, protože lidská pracovní síla v logistice je stále nedostatečná. Technologie, jako jsou ramena s přísavkami schopná manipulovat s jednotlivými kusy zboží, už dnes existují. Knihy však představují určitý problém. Jsou citlivé na poškození a pro tento typ manipulace by musely být všechny přinejmenším zabalené do fólie. Pokud by tomu tak nebylo, přísavka by zvedla knihu za desky, což by vedlo k jejímu otevření. Při následném vložení do bedny by hrozilo poškození publikace.
Původně jsem k implementaci této technologie byl docela skeptický. Mám zkušenosti s pick-by-voice, což jsme dříve zkoušeli zavádět v původním skladu. Implementace a nahrávání hlasových profilů se ukázaly jako zdržující. Pick-by-voice je určitě dobrá technologie, ale u nás se neosvědčila. Co se týče pick-to-lightu, nebyl jsem si úplně jistý, ale dnes jsme rádi, že jsme do něj šli. I když je to drahá technologie, je snadno pochopitelná pro každého pracovníka včetně těch zahraničních.
Bude trvat přibližně rok a půl, než se všechny nové procesy zcela ustálí a optimalizace dosáhne svého vrcholu. V tomto krátkodobém horizontu neplánujeme žádné další velké investice. Možná, v závislosti na aktuálních potřebách skladu, rozšíříme počet portů a binů u systému Autostore. Budeme také pokračovat v práci na zlepšení datové zpětné vazby a kontrole výkonu, což by mělo přispět ke snížení počtu potřebných pracovníků. Optimalizace skladu je v tomto ohledu nikdy nekončícím procesem.
——————————————————
1. Líbilo se mi, že kubický sklad nevyžaduje uličky, dopravníky či výtahy, protože je obsluhován z horní části.
2. Osmdesát procent lidí, které zaměstnáváme prostřednictví personálních agentur, je z Ukrajiny. Získat kvalitního pracovníka z Česka je hodně drahé.
3. Pokud Autostore dokáže realizovat 180 až 220 picků za hodinu, bylo to třikrát více, než dosahoval náš provoz v Novém Strašecí.
4. Zpočátku jsem si nedokázal úplně představit, jak bude Autostore fungovat v podmínkách našeho provozu.
—————————————————–
Kamil Kidoň působí od roku 2002 jako ředitel logistiky ve společnosti Euromedia Group, která je jednou z klíčových knižních distribucí v Česku. Ve své pozici řídí logistiku firmy, pod jeho vedením nedávno došlo k migraci skladu z Nového Strašecí do Stochova včetně masivní investice do skladových technologií.
—————————————————-
Srdcem skladu o rozloze 10 500 m2 na nové adrese (přesun z Nového Strašecí do Stochova) je Autostore dodaný společností Element Logic. Umožňuje průměrně 180 až 220 picků za hodinu, pouze touto technologií se oproti předchozímu způsobu zvýšila efektivita vychystávání přibližně třikrát. Systém nyní obsahuje 65 000 binů, rezerva pro další růst je poměrně velkorysá, ve stávající konfiguraci se dá „jít“ až na 110 000 binů. Po hořejší části gridu se pohybuje 90 robotů.
Pro paletovou zásobu byly zvoleny příhradové mobilní regály s VNA vozíky od společnosti Jungheinrich (ČR). V regálech jsou knihy, které se dají v případě potřeby buď vychystat paletově, a to u objednávek většího množství kusů (typicky knižní bestsellery), nebo slouží jako zásoba pro Autostore, jenž je umístěn hned přes uličku. Vozíky jsou zároveň v provedení man-up, což umožňuje kusový picking z pohyblivé gondoly.
Další část skladu tvoří šest vertikálních věží od značky Kardex. Zde jsou uloženy především nízkoobrátkové knihy. Stane se, že od nějakého titulu si knihkupci nebo čtenáři objednají třeba jen pět kusů, právě tyto „slowrunnery" míří do těchto věží. Důležitou technologií je automatické balicí zařízení Cartonwrap od společnosti CMC Packaging Automation, které z lepenkového přířezu vyrobí krabici podle příslušné velikosti. Balit lze 650–750 krabic za hodinu. Technologie jsou propojeny válečkovými nebo pásovými dopravníky od společnosti TMT Chrudim, vše řídí nový WMS od firmy Kvados.
Zdroj: www.systemylogistiky.cz
Logistika je téměř vždy závod s časem. Jakákoli časová úspora ať už technologická nebo procesní je [...]
Potravinářský a drogistický velkoobchod Tamda foods, který zavedl v roce 2017 se společností CCV [...]
Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?