Ve dvou předcházejících dílech seriálu analyzujícícího dat z rozsáhlého výkumu v logistice oboru FMCG jsme se zaměřili na soudobé trendy a omyly ve využití systémů řízení skladů i na oblast využití paletové etikety a hledání technologické připravenosti oboru FMCG pro zvýšení efektivity skladové logistiky pomocí technologií jako EDI, WMS, TMS a dalších. V dnešním, závěrečném díle se nad vzorkem 299 respondentů mimo jiné pozastavíme i nad zjištěním, že společným jmenovatelem problémů logistiků je propojitelnost systémů. 

Jaké jsou největší bolesti logistiků?

V otázce zaměřené na největší bolesti logistiků bylo možné označit více odpovědí. Čekali byste, že v této odpovědi se logistický manažer zaměřuje především na rychlost procesů vychystávání a naskladnění? Nebo problémy s nákladnou dopravou? Nebo na práci s lidmi ve skladu? Ouha. Poměrně překvapivě na prvním místě označila jasná nadpoloviční většina (63 %) problém s propojitelností jednotlivých IT systémů. Logistický manažer velice často zápasí s několika proprietárními systémy a různými rozhraními protistran. Taková firma nejen tone v množství zadávání informací a vykazování, ale zejména takové firmě schází přehled a okamžitá dosledovatelnost zboží.

Teprve na dalších místech se umístily v téměř srovnaném pořadí produktivita lidí ve skladu, dále reklamace (označení balení, množství, zborcená balení, poškozené zboží) a nárazovost poptávek. 

Využití EDI pro elektronickou výměnu logistických dokladů rychle roste

Nejen v souvislosti s výše uvedeným bylo dalším důležitým parametrem zjištění penetrace technologie EDI (Eletronic Data Interchange) pro elektronickou výměnu nejen obchodních, ale také logistických dokladů. Zatímco u nás mnohdy převažuje zaměření logistiků na optimalizaci procesů uvnitř skladu, v zahraniční lze identifikovat trend zaměřený spíše naopak na minimalizaci skladových míst a úzká místa hledají v distribuci v celém SCM zejména s akcentem na dohledatelnost zboží a automatizovanou propojitelnost obchodujících protistran. U nás v této oblasti mezi dodavateli FMCG a logistickými operátory (LSP) vznikla řada poměrně drahých a individuálně zaměřených, a tedy dlouhodobě zbytečných projektů elektronické komunikace. Přesto situace se zlepšuje a firmy hledají díky globálnímu standardu EDI komunikace způsoby toku logistických dat mezi on-line promlouvajícími systémy.

Zjištěná fakta z aktuálního výzkumu dle očekávání potvrzují, že využívání EDI zažívá akceleraci v penetraci technologie a logicky i v růstu využívaných EDI zpráv a avíz. Motivací je v současnosti ekonomická nejistota v maloobchodu, která vyžaduje efektivnější vzájemnou komunikaci, a současně lepší dostupnost řešení EDI ze strany dodavatelů poskytujících novou generaci EDI 2.0 s modelem software formou služby (SaaS). V současné době hned 45 % společností využívá EDI komunikaci a dalších 8 % o jejím nasazení uvažuje. Rozdíly v oboru jsou ovšem zejména v tom, zda výrobce přímo dodává do moderních řetězců nebo pouze jednotkovému počtu partnerů z tradičního maloobchodu, který má využívání EDI komunikace teprve před sebou.

Logistici vyspělejších firem se dnes mohou běžně spolehnout na elektronické doručování dokladů jako příjemky (zprávou RECADV), dodací listy (DESADV) a v posledním půlroce se národní subset rozšířil také o vratku (RETANN). V případě firem jako Makro, Globus či Ahold se dnes zapojení dodavatelů přes EDI blíží 100 % a na pořad dne se nově dostává také výměna produktových dat (PRICAT), která doposud byla EDI komunikací až na výjimky téměř nedotčená.

Zbožíznalství jako zbytečná těžká koule na noze 

Problém při práci s pracovníky ve skladu, požadavky na flexibilitu kapacity personálu (spojenou s nárazovostí poptávek obchodních řetězců) a obecně produktivita zaměstnanců a jejich motivace – to jsou největší bolesti logistiků. Z detailního rozboru vyplynulo, že další velké břímě má za příčinu zejména fakt, že pro 73 % českých firem představuje nezbytnou podmínku pro práci v jejich skladu zbožíznalství. Dalších 11 % respondentů uvedlo potřebu alespoň částečné znalosti zbožíznalství. Na Slovensku zbožíznalství u skladníků podmiňuje dokonce 87 % firem. To v praxi znamená velkou závislost na lidských zdrojích, z toho plynoucí zhoršenou motivaci a velmi obtížně řešitelné nárazové vykrytí poptávek levnou pracovní silou.

Naopak pouze 16 % firem nepodmiňuje pracovní poměr u svých běžných zaměstnanců ve skladu znalostí zboží. Není překvapením, že tento výsledek se téměř kryje s odpověďmi na otázku, zda firma využívá ve skladu systém, který nabízí nejen skladovou evidenci, ale skutečný systém řízeného skladu (rovněž 16% respondentů!), který algoritmicky optimalizuje a řídí všechny skladové procesy prostřednictvím radiofrekvenčních nebo hlasových terminálů.

I tato závěrečná čísla – podobně jako celý  výzkum – jednoznačně potvrzují, že potenciál pro nasazení speciálních systémů pro řízení skladů je jak v české, tak i slovenské logistice možná až překvapivě velký.

K výzkumu

Do zkoumaného vzorku výzkumu bylo vybráno 500 firem na Slovensku a 1300 firem v České republice. S žádostí o rozhovor tak bylo osloveno celkem 1800 jednotlivců, kteří odpovídali zadaným kvótám stanoveným pro průzkum. Interview byla v plném rozsahu provedena s 462 respondenty. Některé dotazníky byly vyřazeny v případě nedůsledného vyplnění nebo nebyla-li zastižena kompetentní osoba. Zpracování dat a jejich analýza byla pak provedena na 299 případech (z toho 78 osob ze Slovenska a 221 z ČR).  Dotazovaným tedy byla osoba zodpovědná za logistiku (primární kontakt) nebo ekonomiku a provoz, pokud má zodpovědnost současně za logistiku. Zpravidla tak šlo o pozici manažer logistiky nebo ekonomický ředitel, v ojedinělých případech odpovídal IT manažer. Statistická chyba výsledků tohoto typu výzkumu nepřesahuje odchylku 5 %.

Výzkum se zaměřil zejména na oblast rychloobrátkového zboží – zástupci maloobchodu a spotřebních družstev (odběratelé) a zároveň na potravinářství a FMCG (dodavatelé pro retail). Vybrány byly firmy o velikosti podle kritérií obratu nad 100 mil. (v SR 4 mil. EUR) a nad 20 zaměstnanců.

Údaje obsažené v této zprávě pocházejí z komplexního výzkumného šetření realizovaného společností CCV Informační systémy.

Autor: Jaroslav Smíšek a Petr Ondrášek