Jak se žije logistikům působícím ve firmách oboru rychloobrátkového zboží v Čechách a na Slovensku, zjišťoval rozsáhlý průzkum z podzimu letošního roku. Rozhodli jsme se jej zanalyzovat se zaměřením na zmapování problémů a hledání technologické připravenosti oboru FMCG pro zvýšení efektivity skladové logistiky pomocí technologií EDI, WMS a TMS. Výsledkem je trojdílný seriál, v jehož první části vás dnes seznámíme se soudobými trendy a omyly ve využití systémů řízení skladů.
Pro přípravu tohoto shrnutí byly použity výsledky dotazování na vzorku 299 respondentů s rozhodovacím vlivem na logistiku ve firmě. Projekt výzkumu trhu vznikl společným zadáním několika partnerů – realizátora průzkumu, CCV Informační systémy, společností Microsoft Česká republika, Microsoft Slovensko a časopisů Systémy Logistiky a Zboží a prodej publikovaných skupinami ATOZ Logistics a ATOZ Retail. Sběr dat se uskutečnil v České republice a na Slovensku v průběhu září a října 2011. Dotazník, který byl připraven zúčastněnými partnery, obsahoval řadu otázek zaměřených na zjištění relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu.
Pro získání představy o skladových potřebách a logistických procesech byla jedním ze zkoumaných parametrů výzkumu otázka určující rozsah skladovaného zboží. Ukázalo se, že 60 % firem skladuje více než 1000 skladových položek a více než 500 položek skladuje 78 % firem. Logicky bychom u těchto firem předpokládali vybavenost pokročilými systémy pro řízení skladů či využití EDI komunikace s obchodními partnery. Ve skutečnosti je jejich vybavenost těmito technologiemi nízká. Například pouhá pětina tohoto segmentu řeší skladovou logistiku pomocí plnohodnotných WMS systémů. Překvapivě nízké je však i využití dalších technologií. Ale podrobněji…
Zvýšit nedostatečnou kapacitu skladů lze i bez navyšování nákladů
Průzkum přinesl poměrně zásadní zjištění, že každá čtvrtá firma na českém a slovenském trhu předpovídá v oblasti logistiky kapacitní problém. Bez zajímavosti určitě není fakt, že na slovenském trhu logistici upozorňují na výrazně silnější nedostatečnost, kterou avizuje dokonce 33 % dotazovaných slovenských firem.
Ačkoliv to může vypadat jako nadějná zpráva pro developery, je třeba vzít v úvahu preferovanější východiska s cílem nezatěžovat nákladovou stranu novou stavbou skladu či pronájmem. Zkoumanými cestami, jak řešit kapacitní problémy, bývají efektivnější skladové technologie počínaje využitím regálových systémů a konče automatizací skladových procesů. Někdy opomíjenou a nákladově velmi efektivní možností je pak pořízení pokročilého systému pro řízení skladů (WMS), čímž lze ušetřit okolo 20 % skladového prostoru a přitom nasazení systému zaplatit z úspor nově nastavených řízených procesů nákupu, skladu a expedice. „Podle našich zkušeností se návratnost komplexních projektů implementovaných řízených skladů pohybuje od 16 do 24 měsíců,“ osvětluje Marek Procházka, ředitel divize CCV Business Solutions.
Omyly v chápání pojmů jako WMS nejsou výjimečné
Detailní rozbor otázek týkajících se samotného software, které dotazované firmy používají pro své skladové hospodaření, odhalil v praxi poměrně rozšířený omyl – řada dotazovaných logistiků neví, co skutečně lze označovat jako systém pro řízení skladu neboli zkratkou WMS (Warehouse Management System). Na vině jsou z velké části sami dodavatelé softwarů, kteří pod pojmem „řízení skladů“ nasazují v podstatě systémy pro skladovou evidenci s malou přidanou hodnotou pro optimalizaci skladových činností.
Logistický auditor Jiří Očenáš k tomu říká: „V případě, že společnost, která plánuje zavést skladový software, nemá k dispozici systémového logistika (vlastního zaměstnance nebo najatého externího poradce), dochází mnohdy k situacím, kdy se zaměňuje adresný skladový systém se systémem řízeného skladu (WMS). Adresný skladový systém je dnes již integrovanou součástí každého většího ERP systému. WMS však představuje inteligentní software, který kromě adresace pozic ve skladu řídí chod celého skladu, podporuje optimalizaci práce skladníků zejména při příjmu a výdeji, ale také např. při inventurách. WMS rovněž eviduje výkonnost pracovníků skladu a vytváří podklady pro jejich hodnocení.“
Nedostatky v chápání úlohy WMS vysvětlují, proč na otázku tazatelů, zda firma využívá systém pro řízení skladů, odpovědělo kladně takřka 70 % respondentů. Teprve následující otázky odhalují, že většina těchto respondentů se mýlí a postupně došlo k ujasnění terminologie. Na otázku, zda adresný systém skladování je provázaný s podnikovým systémem odpovědělo kladně už pouze 16 % respondentů. Že skladový systém uděluje obsluze skladu prostřednictvím terminálů pokyny, už uvedlo pouze 14 % firem a 12 % říká, že částečně. Velká většina respondentů odpovídala, že jejich systém slouží pouze k evidenci skladových operací. S tím koresponduje také fakt, že jen necelá pětina firem má komplexní přehled v reálném čase s možností okamžité on-line inventury části nebo celého skladu za plynulého provozu.
Kontrolními dotazy tak bylo ověřeno, že pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů (WMS), u něhož například dochází k automatickému určování skladové adresy při skladových operacích, k optimalizaci operací podle priorit logistické strategie, k výběru nejstaršího zboží podle balení či váhy zboží a ke 100% fungování skladu i v nepřítomnosti vedoucího skladu. Systém pro optimalizaci dopravy (TMS – Transport Management System) pak podle odpovědí využívá 12 % společností.
Autor: Jaroslav Smíšek a Petr Ondrášek 
