V první části našeho seriálu analyzujícícího dat z rozsáhlého výkumu v logistice oboru FMCG jsme se zaměřili na soudobé trendy a omyly ve využití systémů řízení skladů. Dnes se podíváme na oblast využití paletové etikety a hledání technologické připravenosti oboru FMCG pro zvýšení efektivity skladové logistiky pomocí technologií jako EDI, WMS, TMS a dalších.

Palety většinou postrádají etiketu ať již s tím nebo oním kódem

Většina firem (celkem 91,2 %) skladuje zboží na paletách, konkrétně 55,5 % skladuje veškeré zboží na paletách a 35,8 % používá palety alespoň na část sortimentu. Ze vzorku firem, které skladují na paletách, pouze 29 % z nich vybavuje takovou logistickou jednotku paletovým štítkem. Tam, kde je využíván, slouží zpravidla pro načtení do skladové evidence a často se omezuje jen na údaje o množství. 

Tento štítek ovšem neobsahuje standardní SSCC kód (Serial Shipping Container Code), který představuje osmnáctimístné číslo sloužící k identifikaci konkrétní logistické jednotky při manipulaci a průchodu zboží dodavatelským řetězcem. Logistickou etiketu s SSCC kódem využívá pouze 8 % firem, z toho 5 % u většiny svého sortimentu a 3 % u menší části sortimentu, kde SSCC kód je zpravidla zanesen do čárového kódu pro automatizované načtení palety bez nutnosti jejího rozbalení. Logistik se v takové firmě může spolehnout na eliminaci chybovosti a rychlejší skladovou evidenci. Kódu lze také využít pro nákladově úspornější průchod zboží dodavatelským řetězcem a vyšší dosledovatelnost zboží. Ještě vyššího efektu je možné dosáhnout v kombinaci s elektronickým dodacím listem prostřednictvím EDI komunikace (Electronic Data Interchange).

Tento fakt ukazuje na obrovský spící potenciál pro úsporu nákladů v SCM (Supply Chain Management). Zatímco totiž důvěra v nasazení RFID technologií je navzdory velké vlně zájmu nalomena stále cenovou náročností takových projektů, tak poměrně snadno dosažitelné využívání SSCC a EDI komunikace umožní jak usnadnění při vychystávání a dodávce zboží, tak i zrychlení při příjmu a naskladnění.

Analýza součástí dodávky skladového software?

Ve vztahu s výše uvedeným počtem nasazených softwarů pro skladové hospodářství je důležitá také otázka, zda současně s nasazením proběhla také logistická analýza. Průzkum říká, že analýza byla součástí dodávky software pouze v 25 % případů a pouze 11 % firem využilo pro poradenství třetí stranu. „V případě skutečně řízeného skladu si nedovedu představit implementovat projekt bez podrobné analýzy nákupních, logistických a expedičních procesů, podle mého názoru firmy při nasazení WMS využívají externí konzultanty v daleko vyšší míře, ať se jedná o specializované poradenské firmy nebo využijí zkušeností konzultantů dodavatele WMS systému. Výsledek tedy dokladuje, že se odpovědi respondentů z větší části týkaly nasazení systémů skladové evidence než skutečně plnohodnotného WMS systému,“ uvažuje Marek Procházka, ředitel divize CCV Business Solutions. 

Autor: Jaroslav Smíšek a Petr Ondrášek