Slovensko zavádí elektronické schránky (část 2.)

09. 04. 2014

Slovenským firmám a občanům otevírá nový zákon o e-Governmentu cestu k efektivnější komunikaci se státní správou. Jak zřídit takovou elektronickou schránku? Kdy je vlastně zpráva doručená? A jak je to s používáním elektronického podpisu? Odpovědi najdete v pokračování tohoto článku z minulého týdne. V něm jsme popsali skutečnost, že elektronické schránky na Slovensku fungují čistě jen ke svému vymezenému účelu ve veřejnoprávním režimu směrem k úřadům, a žádný soukromoprávní režim nemají.

Zřízení versus aktivace elektronické schránky

Elektronické schránky jsou v tuto chvíli dostupné již všem subjektům. K 1. 1. 2014 byly zřízeny všem fyzickým osobám nad 18 let (a v budoucnu ji takto automaticky získá každý dosažením 18. roku), právnickým osobám a orgánům veřejné moci pak o měsíc později. Nicméně samotné zřízení elektronické schránky v podstatě nic neznamená, k jejímu „oživení“ je nutná aktivace.

A právě pro samotnou aktivaci elektronické schránky platí pro jednotlivé skupiny uživatelů v minulém článku uvedené termíny, tedy srpen 2015 pro obchodní společnosti a listopad 2016 pro orgány veřejné moci. U fyzických osob (včetně podnikatelů) je tato aktivace zcela dobrovolná a je tedy více než pravděpodobné, že značná část z nich (např. občanů vyššího věku) nikdy aktivována a využita nebude. A to přesto, že zřízení i aktivace schránky je zcela zdarma. Pouze fyzické osoby také mohou v budoucnu svou schránku zrušit.

Zdarma je i výše uvedená kapacita elektronické schránky do velikosti 1 GB, větší kapacitu je třeba zaplatit (viz box). V případě, že se schránka blíží svému naplnění, je na tuto skutečnost uživatel upozorněn a má 60 dní na zjednání nápravy (navýšení kapacity, smazání nepotřebných zpráv). Pokud nic z toho neučiní, jsou zprávy po překročení kapacity postupně mazány, a to od těch nejstarších (nelze však mazat zprávy dosud nepřečtené). Jen pro zajímavost: toto nastavení je výrazně uživatelsky ohleduplnější než v případě českých datových schránek, kdy jsou zprávy po 90 dnech automaticky mazány bez ohledu na volné místo ve schránce – následnou archivaci zpráv je „pochopitelně“ třeba zaplatit.

Cena za kapacitu elektronické schránky

do 1 GB – zdarma
navíc 1 GB – 10 EUR/rok
navíc 10 GB – 100 EUR/rok
navíc 100 GB – 1000 EUR/rok

Jak na to?

K tomu, abyste mohli elektronickou schránku aktivovat a začít používat, je třeba uskutečnit několik kroků. Přestože nejsou nijak složité, mohou být pro někoho jistou překážkou. Nutnou podmínkou pro přihlášení se do systému elektronických schránek a tedy aktivaci schránky je vlastnictví eID karty, tedy občanského průkazu s elektronickým čipem. Ten se však vydává teprve od prosince loňského roku a vlastní jej tak zatím málo lidí.

Vydaná eID karta navíc musí mít aktivovánu on-line eID funkci, což v praxi znamená vydefinování osobního bezpečnostního (tzv. BOK) kódu. Dále je třeba vlastnit čtečku karet (dostane ji každý bezplatně při vydání elektronického občanského průkazu) a na ní příslušný software eID klient a ovladače (vše rovněž zdarma k dispozici). Tento na první pohled trochu složitější proces je však nutný pro budoucí bezproblémovou a zejména bezpečnou komunikaci elektronickou cestou.

Na tomto místě je třeba upozornit na některá softwarová omezení, která jsou však postupně odstraňována. Celý systém byl v první fázi přístupný pouze přes operační systém Windows, v průběhu jara je však plánováno rozšíření i na další operační systémy – vybrané Linuxy a Mac. Samotný přístup do elektronické schránky je možný přes vyhledávače Internet Explorer, Chrome i Firefox.

Jak se přihlásit do elektronické schránky?

na webu portálu veřejné správy slovensko.sk klikněte na „Přihlásit se na portál“
připojte k vašemu počítači čtečku karet
vložte vaši eID kartu do čtečky
zadejte BOK kód k vaší eID kartě
po přihlášení se klikněte na ikonu obálky, pod kterou je skryta elektronická schránka

Kdy je zpráva doručená?

Do elektronické schránky je možné doručování (podobně jako v písemném styku) buď „obyčejně“ nebo „do vlastních rukou“. V tomto případě je třeba nejdříve potvrdit doručenku, až poté se zpráva zobrazí. Tím je elektronická zpráva považována za doručenou. Ale pozor – v případě, že do 15 dní doručenku nepotvrdíte, stává se automaticky doručenou a nabývá právoplatnosti. V případě „obyčejné“ zprávy se zpráva za doručenou považuje následující den po podání do elektronické schránky.

A co elektronický podpis?

Prostřednictvím elektronické schránky je možné zprávy od úřadů nejen stahovat, ale samozřejmě i úřadům posílat. To, zda je třeba příslušnou zprávu i podepsat, záleží na konkrétní situaci. V některých jednoduchých případech (např. žádost o informace) není podpis nutný, ve většině ostatních (podobně jako u písemného dokumentu) však ano. Musí se jednat o tzv. zaručený elektronický podpis (podle zvláštního předpisu č. 215/2002 Z. z. "Zákon o elektronickom podpise").

Elektronický podpis tak na má i v komunikaci s orgány veřejné moci význam z důvodu průkaznosti autenticity a integrity elektronického dokumentu, podobně jako v případě daňových dokladů, pro které platí harmonizovaná legislativa v souladu se směrnicí EU 45/2010. Elektronický podpis má na Slovensku v novém zákoně své místo konkrétně v § 23, který popisuje, že orgány veřejné moci vykonávají autorizaci zaručeným elektronickým podpisem případně s připojeným časovým razítkem. O využití elektronického podpisu se opírá také § 36, který definuje postup zaručené konverze a ověření platnosti autorizace dokumentu na základě platnosti elektronického podpisu. Svůj význam to má u takových dokumentů, které mají ze své povahy zachovat svou důvěryhodnost, nebo zcela přirozeně u takové písemnosti, u které je předpoklad, že by mohla sloužit jako průkazný dokument třeba u soudu.

-kmr-