Slovensko zavádí elektronické schránky (část 1.)

31. 03. 2014

Nový zákon o eGovernmentu, který nabyl účinnosti 1. 11. 2013, představuje pro Slovensko skutečný zlom. Umožňuje totiž elektronickou komunikaci firmám i občanům s orgány veřejné moci. Zatímco elektronická B2B komunikace mezi firmami už našla cestu k zefektivnění prostřednictvím mezinárodních standardů EDI, nově se tak otevírá způsob, jak elektronickou formou nahradit poštovní obálku také směrem k úřadům.

Jaké výhody přináší elektronické schránky

Výhod, které mohou z používání elektronických schránek plynout, je celá řada. Za ty hlavní je možné bezpochyby označit úsporu času i peněz. S elektronickými schránkami již nemusíte chodit na poštu a čekat nekonečné fronty, než na vás přijde řada.Řešit nebudete muset ani otevírací dobu pošt, své elektronické zprávy si vyzvednete (případně pošlete) kdykoli a odkudkoli – z práce, z domova nebo zahraniční služební cesty.

Sníží se rovněž firemní či osobní náklady spojené s drahými listovními službami, správní poplatky jsou navíc v případě elektronické formy vždy jen poloviční. V této souvislosti je jistě zajímavé zmínit rozsáhlou vlnu kritiky, která se snesla na Úřad vlády poté, co původně navrhl velikost elektronické schránky (zdarma) do úrovně pouhých 20 MB – nakonec došlo k padesátinásobnému navýšení této kapacity na plných 1 000 MB, což by mělo běžnému smrtelníkovi bohatě stačit.

Případné nevýhody systému elektronických schránek ukáže až dlouhodobější praxe, největší hrozbou by mohla být nedostupnost služeb v případě poruchovosti a častějších výpadků. Dlužno dodat, že žádné takové problémy se doposud neobjevily.

Pozvolný náběh do roku 2016

Faktem je, že doba, po kterou musí jednotlivé úřady přistoupit na elektronickou komunikaci, je poměrně dlouhá, konkrétně tři roky. Znamená to, že nejpozději do listopadu 2016 (do tří let po účinnosti zmíněného zákona) s vámi mohou úřady komunikovat i nadále v papírové formě, a to i přesto, že jste příslušnou žádost podali elektronicky. Obchodní společnosti mají čas nejpozději do srpna 2015, aby si svou elektronickou schránku aktivovaly a začaly ji používat. Pokud tak neučiní, bude jim v tomto termínu aktivována státem automaticky. V případě živnostníků a fyzických osob je využívání elektronických schránek nepovinné a pokud si ji sami dobrovolně neaktivují, nebude jim automaticky zřízena.

Poučení z českých chyb

Zavádění elektronických schránek na Slovensku nezapře inspiraci s českým systémem datových schránek, který funguje od roku 2009 podle zákona z roku 2008. Bylo možné se pohledem přes hranice poučit z nedomyšlenosti tohoto systému v Čechách. Jejich poslání je přitom stejné – sloužit firmám a občanům ke komunikaci se státní správou.

Češi si ale zkomplikovali život tím, že datové schránky fungují jakoby ve dvou různých režimech – a to nejen veřejnoprávním směrem k orgánům veřejné moci, ale také soukromoprávním, tedy k přenosu poštovní datové zprávy mezi privátními firmami, ale už nikoli za peníze státu.

Tento záměr v Česku dopadl katastrofálním nezájmem firem a má prakticky nulové využití, neboť mezi firmami se v mezinárodním kontextu řadu let rozvíjí elektronická výměna strukturovaných dokladů – EDI (Electronic Data Interchange) a přenos prostřednictvím komerčních VAN sítí s přidanou hodnotou a za mnohem výhodnějších podmínek.

To na Slovensku je dopředu jasné, že elektronické schránky fungují čistě jen ke svému vymezenému účelu ve veřejnoprávním režimu, a žádný soukromoprávní režim ani nemají.

Co je (a umí) elektronická schránka?

Vzhledem k tomu, že při komunikaci občana či firmy s úřady dochází k výměně mnohdy velmi citlivých údajů, bylo pro elektronické schránky zřízeno speciální elektronické úložiště, v němž jsou elektronické zprávy a notifikace archivovány. Podobnost elektronických schránek s klasickými emailovými službami jistě většina uživatelů pozitivně ocení.

Srdcem celého projektu je portál veřejné správy dostupný přes web slovensko.sk. Díky němu je možné s úřady komunikovat buď prostřednictvím konkrétních formulářů nebo univerzálního podání, které nemá přesně definovanou formu. V pilotní fázi projektu byl sice výčet zpřístupněných služeb poměrně omezen, již v současné chvíli je ale možné elektronicky vyřídit velkou část agendy se státní správou – například založit firmu, zrušit živnost, poslat odvolání nebo si zřídit přechodný pobyt.