Řetězce jsou při porušování zákona opatrnější, tvrdí ÚHOS

Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přetrvávají u velkých nadnárodních obchodních řetězců s potravinami některé zakázané obchodní praktiky. Nejčastěji jde o různě maskované zalistovací poplatky, které řetězce účtují dodavatelům za to, že jejich potraviny přijmou do prodeje.

Na Svatomatinské konferenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) to novinářům oznámil jeho místopředseda Petr Solský. "Kromě těchto maskovaných zalistovacích poplatků to jsou zejména platby za služby bez protiplnění, kdy je vynucována platba například za umístění zboží na letáky nebo bannery prodejce. Setkáváme se i s tím, že řetězce nedodržují formální náležitosti smluv nebo vychylují smluvní podmínky ve svůj prospěch," uvedl Solský.

Úřad provede každoročně 15 až 20 předběžných šetření, která se nekalých praktik týkají. Správních řízení ale letos zahájil méně než loni.

Letos úřad uzavřel například správní řízení se společností Kaufland, která podmiňovala obchodní spolupráci uzavřením smlouvy se společností Markant poskytující účetní systém.

Úřad Kauflandu uložil, aby narovnal vztahy s dodavateli a odškodnil ty, kdo byli donuceni k uzavření smlouvy s Markantem. Řetězec Globus za stejný prohřešek dostal loni v prosinci pokutu 183 milionů korun, proti rozhodnutí ale podal rozklad a předseda úřadu Petr Rafaj rozhodnutí zrušil a vrátil případ zpět na začátek.

"Nekalé obchodní praktiky mají škodlivé důsledky zejména pro zemědělce a malé a střední podniky. I když novela zákona o významné tržní síle z roku 2016 situaci pomohla, stále se objevují," uvedl místopředseda ÚOHS.