Nejhorší zákony minulého roku

Anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin roku 2009 v podnikatelské oblasti, ve které z nominovaných návrhů vybíralo na dvě stě vlivných organizací a osobností businessu, nepřinesla žádné velké překvapení. Podnikatelé jako druhý nejhorší zákon označili zákon proti obchodním řetězcům, uvádí komentátor Českého rozhlasu Jaromír Beránek.

Podle pořadatelů ankety bylo v loňském roce vyhlášeno 112 zákonů, 187 vyhlášek a 79 nařízení vlády, z nichž se zhruba polovina ve větší či menší míře dotýká podnikatelské činnosti. Vítěz ankety v kategorii nejhorších zákonů však paradoxně s businessem příliš mnoho společného nemá. Ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, který nakonec platil jen necelé čtyři měsíce.

Jako druhý nejhorší předpis se umístil zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, známější jako zákon proti obchodním řetězcům. Jeho schválení provázely v loňském roce dlouhé diskuse, spory i kritika odborníků a první zkušenosti z praxe potvrzují, že dobrá myšlenka se kvůli špatné realizaci nakonec obrátila proti těm, kterým měla pomoci. Zákon zakazuje řetězcům až na výjimky prodávat zboží za ceny nižší než nákupní a vylučuje také tzv. zalistovací poplatky nebo zpětný odkup neprodaného zboží. Obchodní řetězce ve většině případů disponují větší tržní silou než jejich dodavatelé, a mohou si tak diktovat jednostranně výhodné podmínky a tlačit výrobce k prodeji zboží za podnákladové ceny. S tím však zřejmě žádný zákon nic nenadělá – i ti z výrobců, kteří si zakládají na své neúplatnosti a tvrdí, že zalistovací poplatky obchodníkům neplatí, tak ve skutečnosti činí, i když často jinou formou. Z pohledu odborníků je však zákon především nadbytečný, protože stejných cílů by bylo možné dosáhnout efektivním vymáháním dosavadních platných předpisů.

Celé znění článku