Nastupuje evropské nařízení eIDAS: elektronické pečetě od července 2016

Stejná právní váha elektronického i papírového dokumentu a sjednocení pravidel pro jejich uznávání na jednotném evropském trhu. Zásady, které pro vlastníka dokumentu znamenají jistotu, že dokument bude akceptován ve všech zemích EU. To jsou hlavní dopady, které s sebou přináší nové evropské nařízení eIDAS. Tento zásadní právní předpis bude účinný s určitými výjimkami od 1. července 2016.

Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu eIDAS přijal Evropský parlament a Rada EU v červenci 2014.Novým nařízením dochází ke zrušení směrnice199/93/ES o zásadách společenství pro elektronické podpisy.

Protože jde o přímo působící zákonný předpis, je jeho důsledkem také v České republice zrušení dosud platného zákona o elektronickém podpisu a souvisejících prováděcích předpisů.

Elektronické podpisy, elektronické pečetě a časová razítka nebo doporučené doručování se tak nově budou řídit podle eIDAS, přičemž jednotlivé členské státy nemohou tento zákon nijak přizpůsobovat.

Právnické osoby využijí pečetě

 
V praxi to znamená, že právnické osoby budou moct využívat pouze elektronické pečetě, které zaručují jejich identitu. Fyzické osoby zase použijí podpisové certifikáty.
 
Díky tomu zanikají od 1. července 2016 v českém právním řádu elektronické značky. Nezaniknou ale úplně. Zůstanou  jako technický nástroj pro zajištění integrity dokumentu. V právním řádu už ale nebudou mít oporu. Přesto nebudou nedůležité, důvěryhodnost dokumentu je totiž především procesní záležitost.

V evropském srovnání přitom platí fakt, že Češi se vlastně stali průkopníky těchto elektronických značek a jejich používání v oblasti elektronického podpisu. Evropa je teď v mírně odlišné formě přebírá, ale říká jim elektronické pečetě, zejména v tom směru, že mohou patřit výhradně právnické osobě.

Nařízení eIDAS slibuje vyšší právní jistotu

 
Nové nařízení zvyšuje právní jistotu elektronických dokumentů. Vyplývá z něj totiž, že elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky. To je důležité. Evropský zákon totiž poprvé výslovně říká, že elektronický dokument má stejnou právní sílu jako dokument v listinné podobě. U soudu a správního řízení ho tak nesmí odmítnout jako důkaz pouze proto, že je elektronický.
 
Vyšší důvěru uživatelů v elektronické dokumenty pak zajišťuje eIDAS tak, že poskytovatelům služeb vytvářejících důvěru přináší výrazně vyšší odpovědnost za škody.
 
Mezi hlavní negativa patří to, že zatím není vyřešen převod aktuálních elektronických dokumentů v rámci nařízení eIDAS. V brzké budoucnosti navíc nelze v této problematice očekávat výraznější posun.
 
Problematický je též výklad eIDAS v případě strojového podepisování při přenosu účetních záznamů a také samotný český zákon o účetnictví, dokud v něm nedojde ke změně způsobu připojování podpisu u účetních záznamů.

Na tahu je teď ministerstvo vnitra. Stát je totiž ten, kdo na základě eIDAS má možnost upřesnění národních pravidel, které ovšem nesmí jít nad rámec požadavků eIDAS, aby tak nebránilo efektivní implementaci. Ale jak často se už stávalo, že dobré úmysly dláždí cestu do pekel? Necháme se překvapit.

-onr-