18. ročník EDI sympozia: Evropská výměna zkušeností a změny v legislativě

04. 06. 2012

Elektronická komunikace v obchodních vztazích se zaměřením na e-fakturaci byla hlavním tématem letošního 18. ročníku sympozia EDI, které organizuje český národní orgán pro usnadňování obchodu FITPRO při Hospodářské komoře České republiky spolu s Českou společností pro systémovou integraci.

Program tohoto pravidelného setkání IT odborníků, manažerů, dodavatelů informačních technologií a zástupců státních orgánů byl letos zkrácen do jednoho dne, což bezpochyby přispělo k jeho vyšší kvalitě, stejně jako vyššímu zájmu posluchačů, kteří zaplnili kongresový sál pražského hotelu Olympik. Záštitu nad touto akcí převzal náměstek ministra vnitra pro informační technologie a eGovernment Radek Šmerda, který se však nakonec z účasti omluvil. Zastoupil jej Petr Říha, vrchní ředitel sekce pro informatiku Ministerstva vnitra, který své angažování ve FITPRO zarámoval oznámením nových změn na ministerstvu, kde se odděluje sekce pro informatiku a eGovernment. „Zatímco eGovernment se slučuje s úsekem veřejné správy, informatika se u nás na ministerstvu vnitra dostává do pozadí jako servisní složka pro služby veřejné správy,“ vysvětlil Říha, který zahájil konferenci společně s Milanem Hovorkou, náměstkem ministra na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, které je gestorem problematiky elektronické fakturace a výměny dat v obchodních vztazích v rámci zemí EU.

Poučme se z přístupu jiných zemí

Profesor Jiří Voříšek, prezident ČSSI (Česká společnost pro systémovou integraci) a vedoucí katedry informačních technologií na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze se ve své prezentaci o konkurenceschopnosti ČR opřel do špatné technologické připravenosti rozvoje ICT u nás a očividně nekoordinovaných investic do ICT ve všech úrovních státní správy. Přitom právě absorpce technologií na úrovni firem, ale zejména na úrovni státu je podle Voříška spojena s úrovní e-gramotnosti obyvatelstva. Doporučil před schválením nových zákonů lépe provádět analýzu dopadů a také poučit se z přístupu jiných zemí: „Samotné nasazení nových technologií nevede automaticky k pozitivním efektům. Nepromyšlená investice do IT může naopak vést k vysokým ztrátám. Přínos se projeví teprve tehdy, když je IT použito pro implementaci pro zefektivnění byznys procesů. Jako například u centralizace řízení lidských zdrojů 12 ministerstev v Holandsku, kde projekt ušetřil za tři roky 250 mil. EUR a 50 % z původního počtu pracovníků,“ uvedl Voříšek.

Poučení z přístupu jiných zemí, kde se elektronické fakturaci daří zejména z pohledu B2B komunikace se staly spojovacím motivem dalších vystupujících. V rámci panelové diskuse upozornil Petr Ondrášek (CCV Informační systémy) na rozdílné statistiky rozvoje elektronické fakturace v EU a principy fungování v zemích jako je Dánsko, Finsko nebo mimo EU nově Norsko, které se rozhodlo, že nabídne soukromému sektoru možnost provozovat služby přístupových bodů do konsolidačního systému e-fakturace podporovaného státem, na rozdíl od uzavřeného a neefektivního monopolu českých datových schránek. Petr Hojný (Česká spořitelna a zástupce České bankovní asociace) rovněž podpořil jako jednu z hlavních podmínek rozvoje e-fakturace u nás podobně jako v severských zemích podporu otevřených systémů služeb e-fakturace.

Petr Kuchař (ABRA Software a člen představenstva ICT Unie) doplnil, že vidí jako hlavní prioritu rozvoje e-fakturace podporu formátů pro strukturovaný přenos dat. Informoval také o iniciativě Evropského parlamentu, která si klade za cíl plošné uzákonění povinné elektronické fakturace v případě veřejných zakázek ve všech zemích EU27 do roku 2016. Společně s Alexanderem Šafaříkem Pštroszem (FITPRO a předsedající Českého národního mnohostranného fóra pro elektronickou fakturaci) informovali o práci Evropského mnohonárodního fóra pro elektronickou fakturaci a zapojení do pracovních skupin.

Evropské mnohonárodní fórum pro elektronickou fakturaci

Na potřebu koordinace elektronické fakturace v rámci EU upozornil Jaroslav Flejberk (GS1 eCom), že v současnosti existuje několik evropských a mezinárodních standardizačních organizací, které pracují na standardizaci e-faktury, zejména Evropský výbor pro standardizaci (CEN) a její „eINV 3“ nebo pracovní skupina pro E-obchod – Výbor pro evropskou standardizaci (e-BES) a stále silněji podporovaná „základní evropská fakturace“ Core Cross Inndustry Invoice European Message. Ta byla formou implementační příručky odsouhlasena publikována v prosinci 2010 jako ISO 20022. Organizace spojených národů pro usnadnění obchodu a elektronického obchodu (UN/CEFACT) vyvinula a pečuje o CII V2 a spolupracuje s Organizací pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (OASIS) na konvergenci (převoditelnosti) mezi Universal Business Language (UBL) invoice (fakturou) a CII (fakturou).

Platformou pro sblížení a zdokonalení těchto mezinárodních standardů a stanovení obecného rámce pro organizační a sémantické úrovně elektronických dokumentů by se mohla stát právě spolupráce v rámci zmíněného Evropského mnohonárodního fóra pro elektronickou fakturaci zřízeného při Evropské komisi

Nový zákon o DPH

Národní státy pak mají svou zodpovědnost za přenos do národní legislativy, podobně jako je tomu právě do konce června 2012 s implementací evropské direktivy 45/2010 2010/45/EU z 13. 7. 2010. Ta se ve velké míře týká právě elektronické fakturace. Díky této direktivě jsou ve státech EU sladěny některé pojmy. Zavedeny jsou zcela nové termíny jako např. „auditní stopa“ daňového dokladu nebo „kontrolní mechanismus“. Jak zaznělo v přednášce Roberta Piffla (Ministerstvo financí ČR) implementace evropských směrnic se už zapracovává také do našeho legislativního rámce, konkrétně zákona o DPH, jehož konečné znění bude veřejné v nejbližších měsících. Směrnice z rady 2010/45/EU z 13. 7. 2010 si stanovuje za cíl rovné zacházení s papírovým a elektronickým dokumentem a prosazovat využívání e-fakturace poskytnutím svobodné volby při zajišťování věrohodnosti původu, neporušitelnosti obsahu a čitelnosti. Platnost nového zákona o DPH je odhadována od 1. ledna 2013, kdy se tak v českém právním prostředí změní legislativní rámec elektronické fakturace.