Učíme se od automotive: EDI spojené s výrobou

(seriál Učíme se od automotive – část 2.)

Oblast automobilového průmyslu je považována za výkladní skříň výrobních procesů a technologií s vysokým důrazem na kvalitu výměny zboží a dokladů, proto podobně odborníci hovoří také o elektronické výměně dat EDI v oboru automotive. 

V prvním díle seriálu „Učíme se od automotive“ jsme se zaměřili na oblast standardizace EDI zpráv v jednotlivých regionech a technologické trendy, které směřují ke globálnímu využívání univerzálního prostředí internetu v rámci zabezpečené komunikace coby komunikačního prostředku a dále migraci i velkých firem z on-premise na cloudová řešení. 

Dnes se zaměříme na otázky, jaká je penetrace EDI v segmentu automotive s důrazem na jednotlivé vrstvy dodavatelů a typy používaných elektronických dokladů. Stejně jako v dalších oblastech, tak i u automotive totiž platí, že s rostoucí penetrací a množstvím implementovaných zpráv obecně roste i efektivita vzájemné komunikace a potažmo celého EDI řešení. 

Toho jsou si všechny články automotive řetězce plně vědomy a dle vyjádření zainteresovaných stran je nějaká forma strukturované výměny obchodních dokladů v podstatě nutností a požadavkem. Čím vyšší článek řetězce a větší společnost, tím je rozsah využití zpráv vyšší a totéž je vyžadováno i u obchodních partnerů. Zajímavostí je, že jasné požadavky na vytvoření EDI vazby jsou jak ze strany dodavatelů, tak i ze strany jejich zákazníků. 

Vysoká penetrace s různou úrovní EDI

Vlastní míra penetrace se ovšem vyčísluje velmi obtížně. Jednak je třeba definovat to, co chápeme pod pojmem EDI a také jak si definujeme jednotlivé články řetězce. „Pro dodavatele sice máme centrální kontrakt, kde jsou definované jednotlivé planty, do kterých budou dodávat a zároveň se zavazují jim všem zasílat EDI zprávy, avšak v praxi to může vypadat tak, že EDI mají zapojeno pouze pro 2 z 5 Brose plantů. Pokud se podíváme třeba na Brose CZ, tak např. z cca 320 dodavatelů jich EDI využívá přibližně 68 %. Ze zbývajících 32 % už ale nejsme schopni rozlišit, kolik jich využívá náš supplier work place portál a kolik ne,“ říká Michal Červený, odborník na EDI komunikaci ve společnosti Brose, a dodává: „Pokud jsme v roli dodavatele, je situace podobná. Stejně jako Brose má své jednotlivé planty, tak i zákazník mé své planty, a může se stát, že v některých zemích nebo některý plant nevyžaduje EDI spojení i když pro ostatní planty stejného zákazníka i ve stejné zemi je to vyžadováno. Navíc neexistuje relevantní statistika, s kým se používá plnohodnotné EDI, s kým pouze portál a kde slouží ke komunikaci například e-mail.“ 

Je tedy zřejmé, že i když jsou společnosti jako subjekty navzájem pomocí EDI propojeny, nemusejí tak mít provázány křížově vzájemně všechny pobočky, případně rozlišují různé úrovně výměny strukturovaných elektronických zpráv. A které typy dokladů se přitom využívají nejvíce a které naopak nejméně?

V čele odvolávky a self-billingové koncepty

„Základními a nejpoužívanějšími typy dokladů, které jsou pokryty EDI zprávami, jsou odvolávky (dlouhodobá, jemná, JIT/JIS a případně KANBAN), dodací listy, faktury od dodavatele a self-billingové faktury,“ komentuje situaci Michal Nettl, předseda národní organizace Odette ČR, a doplňuje: „Nízké je využití především objednávek, potvrzení objednávek, platebních avíz či zpráv pro komunikaci s bankami.“

Jeho slova potvrzuje a doplňuje také Jan Stočes ze společnosti Aimtec, který se specializuje na EDI v automobilové výrobě více než 15 let a je ředitelem cloudových služeb významného poskytovatele služeb EDI: „Nejčastěji využívanou zprávou je odvolávka. Obzvláště staré zprávy VDA4905 jsou ještě stále oblíbené pro jednoduchou implementaci. Pokud komunikujete přímo s OEM, většinou se nevyhnete „plné polní“ v podobě odvolávek, ASN a faktur. V závislosti na způsobu dodávání ještě do hry vstupují například konsignační sklady, 3PL logistické společnosti a podobně, kde procesy vyžadují ještě například potvrzování příjmu zboží (RECADV); skladové operace jsou pro změnu realizovány pomocí INVRPT zpráv. V případě JIS dodavatelů do OEM jsou časté DELJIT Syncro a u OEM všeobecně jsou oblíbené self-billing koncepty.“  A zmiňuje i nejméně užívané typy dokladů: „Jedná se hlavně o speciální zprávy, jako například INVRPT nebo RECADV, podobné je to s avízem o platbě (REMADV). Vnímáme také pokles využití ENGDAT přenosů (výkresy), který je způsobený převážně přechodem na webové portály.“

Pokračování článku najdete v díle č. 3 „EDI současné a budoucí“

-onr-